Prospěšnost studu

, , Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Prospěšnost studu

Je mnoho věcí a činností, které odsuzujeme. Ale doopravdy si s nimi poradit neumíme. Na pomoc v tomto případě přichází naše svědomí. To nám může mít dokonce za zlé, že provádíme něco, co se mu nelíbí, ale stejně je na nás, abychom s tím něco provedli. To, co můžeme dle vlastního uvážení udělat s každou špatností, která se nám osobně dle svobodné vůle nelíbí, je stydět se za ní.
stydlín v čepici
Je mnoho prospěšných dovedností naší duše, a právě stud je jednou z nich. Jde o nástroj, jak neopakovat naše chyby. Ale je k němu zapotřebí, aby ho měl člověk rád a nebránil se mu projevit. Zdravý stud je předpokladem k tomu, abychom nemuseli později něčeho litovat. Samozřejmě, že i lítost je prospěšná, ale ta přichází na řadu, až když je pozdě.
Naopak strach z nějaké činnosti, třeba kouření v nás budí zvědavost, touhu se s tím vyrovnat tak, abychom tento strach necítili. Již Sokrates zkoumal souvislost mezi strachem a studem. Přišel na to, že toho, čeho se člověk bojí se ještě nutně nestydí. Na druhou stranu z toho, čeho se člověk stydí, nemusí mít strach, protože to sám neudělá. Tak je stud prospěšný nejen pro pěstování ctností, ale také pro náš duševní klid.
Problém však nastává, když se studem máme nějaký problém. Tedy například, když se stydíme za to, že se stydíme.
pruhovaná kočka
Pak s touto naší prospěšnou dovedností nemůžeme pracovat, nemůžeme ji prospěšně používat, ale je nám naopak nepříjemné, že tuto dovednost máme.
Přitom na studu není vůbec nic špatného, dokonce je pro člověka příjemné, když vidí, že se jeho protějšek umí stydět. To, co nás od sebe naopak odrazuje je naše neschopnost se studem projevit. Ztrácíme tak totiž důvěru svého okolí i důvěru samotných v sebe. Nejsme schopni si poradit se svou špatností, kterou na sobě cítíme, a tak nám zbývají jenom výčitky svědomí.
Člověk by měl svůj stud umět pěstovat. Naučit se ho používat ku svému prospěchu tak, aby později nemusel litovat.